I telefon, který nevydává žádný zvuk, dokáže během procházky odvádět pozornost, pouhým pokušením se na něj čas od času podívat. Přestávka pak přestává být skutečným odpočinkem a mění se spíše v jinou formu práce vykonávanou venku.
Nechat telefon během procházky v tašce nebo doma pomáhá tomuto pokušení předejít úplně. Bez telefonu po ruce zůstává pozornost přirozeně u okolí, u chůze a u krátkého odpočinku, který přestávka nabízí.
Zvyk, který se snadno zapomíná
Zpočátku může být těžké nechat telefon zcela stranou, obzvlášť pokud je zvykem mít ho stále při ruce. Tento pocit ale obvykle slábne po několika procházkách, jakmile se člověk přesvědčí, že žádná zpráva mezitím opravdu neuteče.
Procházka bez telefonu často působí o něco delší a klidnější, i když trvá stejně dlouho jako jindy. Bez neustálého pokušení kontrolovat displej si mysl více všímá okolí a odpočine si lépe.
Po návratu z procházky lze telefon zkontrolovat v klidu a najednou, místo aby se sledoval po malých kouscích během celé přestávky.
Díky ponechání telefonu stranou během procházky se přestávka stává skutečným odpočinkem, ne jen přesunem práce na jiné místo. Zbytek dne se pak zvládá s o něco svěžejší hlavou.
Pro ty, kteří se obávají, že by mohli zmeškat něco důležitého, může pomoci nechat telefon doma jen v hlasitém režimu pro opravdu naléhavé případy, zatímco ostatní upozornění zůstanou vypnutá. Tímto způsobem si člověk zachová klid během přestávky, aniž by se cítil zcela odříznutý od okolního světa. Postupem času se ukazuje, že skutečně naléhavé situace jsou mnohem vzácnější, než se na první pohled zdálo.
Tento zvyk se dá snadno rozšířit i na jiné krátké přestávky během dne, nejen na tu spojenou s procházkou. Každá chvíle strávená bez telefonu, byť jen na několik minut, přispívá k celkovému pocitu klidu a lépe rozloženému dni.
