Zvukové signály z telefonu i počítače přicházejí během dne tak často, že si na ně člověk téměř přestane uvědomovat, přesto ale každý z nich na okamžik naruší soustředění. Tyto drobné přerušení se v průběhu dne sčítají do mnohem většího množství ztraceného času, než by se čekalo.
Vyhraď si jednu hodinu denně, kdy jsou všechny zvuky na telefonu i počítači vypnuté. Během této doby se dá pracovat bez neustálého rušení, a soustředění tak zůstává mnohem déle na jednom úkolu.
Vybrat vhodnou dobu pro ticho
Nejlépe funguje tichá hodina v době, kdy je obvykle nejvíce potřeba klidně pracovat, tedy nejčastěji dopoledne nebo hned po obědě. V tuto dobu bývá soustředění nejcennější a nejvíce ohrožené drobnými přerušeními.
Během tiché hodiny je možné telefon i počítač nadále používat, jen bez zvukových upozornění. Případné zprávy počkají a dají se přečíst najednou, jakmile hodina skončí.
Zpočátku může být těžké odolat pokušení kontrolovat telefon i bez zvuku, avšak tento pocit časem slábne, jakmile se tichá hodina stane pravidelnou součástí dne.
Díky jedné tiché hodině denně zůstává mysl déle soustředěná na jeden úkol bez zbytečného rozptylování. Zbytek dne pak působí klidněji, protože alespoň část z něj probíhá zcela bez vyrušování.
Stojí za to všimnout si, jak se během tiché hodiny mění vlastní tempo práce, protože mnoho lidí popisuje, že se práce bez zvuků zdá plynulejší a méně roztříštěná. Tento rozdíl bývá zpočátku jemný, ale postupem času se stává čím dál zřetelnějším, zvlášť ve srovnání s běžnými dny plnými drobných zvukových přerušení. Někteří si dokonce začnou tichou hodinu spojovat s pocitem většího klidu už jen při pomyšlení na ni.
Pokud jedna hodina denně zpočátku působí jako příliš velký závazek, lze začít i s kratším úsekem a postupně jej prodlužovat podle toho, jak zvyk sedá. Důležitější než přesná délka je pravidelnost, se kterou se tichý úsek opakuje den za dnem. I krátký, ale pravidelný tichý čas přináší podobné výhody jako delší, méně častá cvičení.
